Strategie SCLLD Moravský kras jinak schválena!
V této chvíli jsou již na Ministerstvu práce a sociálních věcí ČR ke schválení texty dvou výzev na předkládání projektů v rámci OP Zaměstnanost. Předpoklad vyhlášení je 1.12.2016. Konkrétně se jedná o výzvu na podporu terénních sociálních služeb a programů a na podporu prorodinných opatření. Po schválení v orgánech MAS bude následovat i výzva pro zemědělce na investice do hmotného majetku a potom výzva v rámci IROP na pěší a cyklistickou dopravu a na bezpečnost v dopravě.Celková alokace pro podporu projektů pro naši místní akční skupinu do roku 2023 je 149, 749 mil. Kč, z toho Program rozvoje venkova 37, 505 mil. Kč, IROP 96, 462 mil. Kč a OP ZAM 15,782 Kč.
Datum schválení připadlo symbolicky na svátek sv. Martina. Sv Martin je patronem vojáků, cestujících, chudáků a žebráků, zajatců a úrody na polích. Narodil se roku 316 v římské provincii Panonie ve městě Sabaria (Szombathely v dnešním Maďarsku). Martin dostal své jméno po bohu války Martovi, protože jeho otec, vojenský tribun, si přál, aby jeho syn kráčel v jeho stopách. V Panonii však nesetrvali dlouho, odstěhovali se do severoitalské Pavie, kde Martin prožil většinu svého mládí. Zde se také setkal s křesťanstvím, které ho velmi přitahovalo.Jeho rodiče s ním tuto víru ani jeho touhy nesdíleli, a protože otec nepoznal nic jiného než vojenský život, tak byl Martin v patnácti letech odveden do armády. Přestože byl vojákem nerad, plnil vojenské povinnosti spolehlivě a odvážně a byl nakonec povýšen na důstojníka. Martin byl dokonce přeložen k vojenské jízdě. Kolem roku 334 byl přidělen k posádce v dnešním Amiensu ve Francii, kde strávil největší část svého vojenského života.
Žil skromně, pokorně a dokonce ke svému otroku se choval jako k bratrovi. Martin byl jednoduše jiný než ostatní vojáci, což také dokazuje symbolický čin, díky němuž se stal tak známý. Došlo k němu v Amiensu u jedné z městských bran v roce 335 za jednoho velmi mrazivého zimního večera. Martin se tudy na koni vracel do vojenského tábora. U brány ho oslovil polooděný žebrák a prosil o almužnu. Protože u sebe Martin neměl ani peníze, ani jídlo, zprvu nevěděl, jak by člověku pomohl. Tu ho však napadla myšlenka: vzal svůj velký důstojnický plášť a rozdělil ho svým mečem napůl. Polovinu pak hodil žebrákovi třesoucímu se zimou, aby se aspoň trochu zahřál. Legenda dále vypráví, že Martin spatřil příští noc Ježíše, který byl oděn půlkou pláště. A uslyšel, jak Ježíš říká andělům: „Tímto pláštěm mě oděl Martin, který je teprve na cestě ke křtu.“ Tato Kristova slova znamenají to, co je napsánu v evangeliu: „Cokoli učiníš jednomu z mých nejmenších bratří, pro mě jsi učinil.“
